Jen tak jsem usedl k počítači… Nechtělo se mi nic dělat, jen tak bloumám po netu a hledám něco na téma „tramvaje“. Měl jsem v hlavě leda tak znechucení přístupem mnoha cestujících k povolání řidiče MHD obecně, ale tramvají zejména…

Šéf si vás zavolal na kobereček a to, co vám řekl, neznělo moc dobře. Předhazuje vám všechny vaše chyby anebo ještě hůř – nic jste sám nezavinil, bránit se ale nemůžete, musíte sníst, co jste si (ne)nadrobil a vyrovnat se s důsledky. Ale i všední nepříjemnosti v práci mohou pěkně zamotat hlavu a nemusí být jednoduché naučit se s nimi žít a zapomenout na frustraci. První krok je ten nejtěžší – potká-li vás taková situace, podívejte se na ni z odstupu. Vědomě se zabývejte něčím jiným, co vám dovolí odpoutat se od negativních myšlenek. Věnujte se jinému pracovnímu úkolu nebo privátní záležitosti, která vás bude bavit a při které se uvolníte.

Život v poklusu, skládající se ze spěchu, vypětí, důrazu na výkonnost, nadbytek pracovních povinností a jiných stresových faktorů, má pro nás důsledky fyzické, psychické a tím i pracovní. Jejich přehlížení znamená úmyslné sebepoškozování. Většina lidí jako by ztratila schopnost si odpočinout. Množství práce je obvykle mylným měřítkem schopnosti a úspěchu, častěji je známkou špatné organizace. Je tragikomické, když si vedoucí pracovník vybaví nemocniční pokoj, v němž se léčí na následky chronického stresu, počítačem, mobilními telefony, faxem a řadou jiných zařízení, která jsou vlastně příčinou jeho hospitalizace. Život v chronickém stresu vede k trvalému napětí svalů, rychlému tepu a dechu, vysokému krevnímu tlaku, psychické tensi, neustávající ani ve spánku. Spánek bývá proto jen povrchní nebo jde o vyloženou nespavost. Důsledkem je úbytek profesionálních i sociálních schopností. Množí se konfliktní situace, chybí koncentrace a konstruktivní myšlení. Následnou unáhleností se zhoršují rozhodovací schopnosti. Protože se stres promítá i do sociální oblasti, zanikají dlouhodobá přátelství, rodinné a jiné vztahy, které normálně slouží k ozdravění duše. Mnozí z takto postižených pracovníků hledají východisko – relaxaci – buď zcela nesprávně v konzumaci alkoholu, nadměrném kouření nebo jiných, zdravotně i sociálně nevhodných prostředcích. Jiní sportují, posilují a jezdí na nákladné dovolené. To jsou sice lepší metody proti následkům chronickému stresu, ale relaxace je jen povrchní, nedostatečná, i když příjemná. Uvolňuje se při ní bezprostřední psychické napětí, což však je jen přechodné a nenahradí to cílenou a tím i účinnou léčbu. Protože důsledek chronického stresu leží v psychosomatické oblasti, musí se i jeho terapie týkat obou těchto složek. Princip léčby spočívá v opravdové relaxaci, která je jednak preventivní, jednak léčebná.

Toť otázka! Odpověď na ni se může zdát jednoduchá: nebýt. Dnešní společnost je však příliš postavena na úspěchu, a tak za oním nebýt následuje: „Ale kde dnes najdu zaměstnání, kde budu smět po osmi hodinách odejít?…Práce mám na víc než osm hodin.“ Workoholik je člověk závislý na práci. Na svou práci neustále myslí, v práci tráví většinu dne, nedokáže odpočívat. Domnívá se, že je v práci nepostradatelný. Žije si ve svém světě práce, v podstatě odtržený od reality a lidské společnosti. Závislost na práci se začne projevovat i na zdraví postiženého. Vše začíná nespavostí, nespokojeností, nervozitou a může skončit vysokým krevním tlakem, žaludečními vředy, srdečními problémy, závislostí na alkoholu či drogách. Workoholik postupně ztrácí své zájmy, přátele, rodinu, zůstává izolován, uvádějí psychologové.

V dnešní době se už nevyplatí jezdit „nad povolenou mez“. Každou chvíli nás o tom ujišťují oběžníky, různé úpravy na trati, i zvěsti o tom, co se teprve chystá. Toto utužování dopravní kázně má jistě svá opodstatnění, ale je skutečně všechno v pořádku i ze strany zaměstnavatele?

Také s sebou pořád taháte notýsek, kde máte den po dni vypsané jednotlivé směny vašeho turnusu? Také si nemůžete zapamatovat kdy máte kterou službu, protože je turnus prostě k nezapamatování? Také jste bez nějakého „pamatováčku“ jako bez ruky? Také byste potřebovali vědět, jakou směnu máte, ale zrovna jste si nevzali „blbník“?

Pak je tu jednoduchá aplikace pro váš mobilní telefon, která vám umožní mít váš turnus neustále po ruce!

Za okny je jaro a vy se stále cítíte unavení a malátní? Místo abychom dávali najevo radost ze života, podléháme často smutkům, únavě, skleslosti a také různým infekčním chorobám.