Stav objektu v provozovně Hloubětín se
s přibývajícími lety stále zhoršoval a opravy zásadního charakteru již
byly nad síly pracovníků zdejší stavební čety. Navíc i údržba nových vozů
KT8D5 vyžadovala patřičné technologické zázemí i skladové prostory.
Počátkem devadesátých let se konečně podařilo získat potřebné finanční
prostředky a záhy začala v dopravní provozovně Hloubětín rozsáhlá stavební
činnost, jaká v dosavadní historii neměla obdoby. Většinu akcí prováděla
firma IPS a významným způsobem tak přispěla k postupnému zlepšování stavu
objektů a znamenala i podstatné zlepšení pracovních podmínek pracovníků
údržby.
V první polovině 90. let proběhla výstavba patrového
přístavku při jihozápadním okraji haly, v místě, kde bylo původně
diagnostické stanoviště a pracoviště pro mytí podvozků. K 1. březnu
1993 byly do nového objektu přestěhovány šatny mužů i žen a
v lednu 1994 zde zahájila činnost i podniková psycholožka.
Přístavba si vyžádala přeložení kolejového propojení 1. koleje s objízdnou
kolejí. V roce 1991 byla dána do užívání pochozí lávka pro údržbu
pantografů v první lodi (po obou stranách 3. koleje).
V témže roce byly kanceláře směnových výpravčích
i vrchního výpravčího přestěhovány do uvolněných prostor po svářečské
škole a byla vybudována nová kancelář pro vedoucího provozovny. Provedena byla
i přestavba kantýny a jejího zázemí firmou Atypa, což vedlo ke zvýšení
úrovně stravování zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že brus nákolku BET
1 z počátku 60. let již byl zastaralý (generální oprava se
uskutečnila v roce 1978) a vyznačoval se velkou hlučností a prašností, byl
v roce 1992 vyřazen a následně zlikvidován. V únoru 1993 byl
uveden do provozu nový soustruh nákolků tramvajových vozů v 1. lodi na 4.
koleji.
V roce 1992 byla zahájena výstavba nové haly
denního ošetření. Proto musely být provedeny terénní úpravy na východní straně
vozovny a zrušila se část objízdné koleje se starým mycím rámem, včetně
předjízdné koleje. Hala denního ošetření je průjezdná a vedou do ní dvě koleje,
přeložená objízdná a kolej č. 26.
Obě jsou uvnitř haly spojeny pravým přejezdem, na objízdné
koleji byl instalován nový mycí rám Kärcher, který byl uveden do provozu 1.
září 1994, včetně čističky odpadních vod. V hale též byly vybudovány
nezbytné prostory pro četu denního ošetření, včetně skladu. Celkem bylo při
rekonstrukci této části kolejiště položeno v nové poloze 489 metrů
kolejí a statisticky přibyla jedna výhybka. Rozjezdová výhybka na severní
straně depa před halou denního ošetření má atypické provedení
s předsunutými jazyky.
V roce 1993 bylo zrušeno středisko Nástrojárna a
jeho úkoly v původních prostorách převzala firma Bahoza, s.r.o., která
zahájila činnost 1. července téhož roku. Koncem roku 1998 se strojní část
firmy přestěhovala do vozovny Pankrác. Na jaře 1994 byla dílenská kolej
(v prodloužení koleje č. 7) prodloužena až mimo halu, aby se usnadnila
případná manipulace s nakládáním podvozků. Dne 1. dubna 1994 byl
předán do užívání nový prostorný sklad náhradních dílů na severní straně
depa.
Kromě těchto staveb je vhodné připomenout nové olejové
hospodářství, rekonstrukci výměníkové stanice (včetně výměny rozvodů),
zateplení střechy a vrat haly depa. Položena byla nová střešní krytina a
uskutečnila se výměna skel světlíku za tepelně izolační polykarbonátové desky
Makrolon. Tyto akce mely významný finanční efekt v až třetinové úspoře
nákladů za teplo. V letech 1996 – 1997 se uskutečnila
rekonstrukce tzv. horní vrátnice, kde byly zajištěny potřebné pracovní prostory
a sociální zázemí.
Palčivým problémem ale zůstával stav kolejové harfy, která
(s výjimkou nejakutnějších oprav a změny vjezdových kolejí z roku
1987) zůstávala od roku 1951 vlastně stále původní! Všechny výhybky byly
zastaralé, o poloměru 20 metru, často se zanášely kamením a pískem
z nezpevněného a nerovného povrchu dvora, což melo za následek
i častější vykolejení. V roce 1999 se podařilo získat potřebné
finanční prostředky a v říjnu mohl dodavatel stavby, SSŽ, zahájit
rekonstrukci. Vzhledem k velkému rozsahu prací, kdy bylo zapotřebí
současně zachovat částečný provoz depa, byla celá stavba rozdělena do několika
etap. Od 20. října 1999 byla do prosince vyloučena část objízdné koleje
u výjezdu z haly denního ošetření. Nejnáročnější práce proběhly
v roce 2000.
Od 15. března do 23. května 2000 proběhla druhá etapa.
Nejdříve bylo z provozu vyřazeno kolejiště před 4. a 5. lodí a návazně, do
1. července kolejiště před 3. lodí. Také třetí etapa mela dílčí fáze. Od 26.
července do 1. září proběhla úplná výluka vozovny, protože se rekonstrukční
práce přenesly na vjezdovou část kolejiště. V té době byly hloubětínské
tramvaje deponovány ve vozovnách Žižkov a Pankrác. Ve druhé fázi 3. etapy se od
4. září do 28. října 2000 uskutečnila rekonstrukce kolejiště před 1. a 2.
lodí. Během rekonstrukce došlo k zásadní změně uspořádání kolejové harfy
i uložení kolejí, osazeno bylo vyhřívání výhybek, provedlo se odvodnění
celého dvora a především jeho kompletní zadláždění dlažbou Best. Kromě toho
byla uskutečněna výměna trolejového vedení i stožárů včetně osazení nových
vratových sekcí. Bylo vyměněno venkovní osvětlení dvora. Provedeny byly přípravy
pro osazení řídícího systému automatického stavení vlakové cesty. Poslední
úpravou bylo zatravnění volných ploch a výsadba keřů.
Prakticky souběžně s kompletní rekonstrukcí dvora byla
zahájena další rozsáhlá stavební činnost také přímo v halách depa. Původní
záměr, malování hal a oprava ochozu, musel být rozšířen na základě zjištění
pracovníků Odboru dopravních cest o další nezbytné opravy. Jednalo se
především o výměnu kolejí 1–5, 6 a 10, v 1. a 2. lodi
(včetně nezbytných oprav kozlíků pod kolejemi), opravily se i podezdívky
kolejí. Na stanovištích kontrolních prohlídek byly prohloubeny a nově obloženy
pracovní šachty. Byla zrušena také stará vestavba s neužívaným kolejovým
brusem a koleje č. 21 a 22 tak byly po mnoha letech opět
zprovozněny.
Vzhledem k rozsahu prací se celá rekonstrukce vozovny
Hloubětín protáhla až do počátku roku 2001, takže zaměstnanci depa téměř
18 měsíců pracovali ve velmi náročných podmínkách. Rekonstruované lodě
budou v dalších letech jistě důstojným moderním pracovištěm. V roce
2000 byla zahájena přibližně roční rekonstrukce hloubětínské měnírny,
během které její výkon nahradily dva komplety pojízdných měníren, jež byly po
dobu prací přistaveny v areálu vozovny.